Rybníkářství má na jižní Moravě bohatou tradici a mezi význačné rybníkářské regiony patří i Pohořelicko.

Prvním hmatatelným důkazem o zakládání rybníků na jižní Moravě bezesporu patří písemná zmínka o Měnínském rybníce, založeném na konci 14. stol. markrabětem Joštem z rodu Lucemburků, s výměrou 1108 jiter. Na Lednicku a Mikulovsku byli nejvýznamnějšími zakladateli rybníků Lichtenštejnové a v letech 1414 – 1418 byl jimi založen Sedlecký rybník (dnes Nesyt). Na Pohořelicku patřily mezi nejvýznačnější zakladatele rybníků rody Pernštejnů a Žabků. Rybníky v pohořelické pánvi jsou existenčně závislé na vodách řeky Jihlavky, teprve vybudování splavu (tehdy řečeného stavu) na řece Jihlavě u obce Cvrčovice Pernštejny v roce 1519 a dokončení dnešního Mlýnského náhonu umožnilo rozmach v budování rybniční soustavy kolem Pohořelic. Po vybudování rybníka Lenovického (dnes Novoveského) v roce 1536 rodem Žabků na jejich vlasatickém statku již nebyl Mlýnský náhon dostatečně kapacitní pro zásobování vodou rozsáhlé rybniční soustavy statku pohořelického (Pernštejnové – rybník Starý) a statku vlasatického (Žabkové – rybník Lenovický (Novoveský).

Nastalo období každodenních půtek o vodu na rozdělovacím objektu ve Velkém Dvoře. Tyto vleklé spory byly ukončeny 1536 na kounickém panství. Mezi dosud znesvářenými šlechtickými rody bylo dosaženo kompromisní dohody o dělení vody ze stávajícího stavu na řece Jihlavě, údržbě náhonu přivádějícího vodu zadrženou stavem do rybniční soustavy a v roce 1538 byl na řece Jihlavě zřízen stav nový. Jak se následně ukázalo, tak ani nový stav nebyl schopen zachycovat a převádět dostatečné množství vody, proto byl v roce 1589 Janem Jakubem z Turmu, majitelem Kounic a Vlasatic, zřízen v obci Cvrčovice stav nový, tentokráte již kapacitní.

Mezi největší rybníky pohořelické pánve patří rybník Starý (neznámého data založení datováno kolem 1525-1527) s výměrou 130 ha, rybník Lenovický, dnes Novoveský (založen v roce 1536) s výměrou 138 ha a rybník Vrkoč (založen v roce 1552) s aktuální výměrou 156 ha (dříve kolem 200 ha).

K dalším významným rybníkářským regionům jižní Moravy patří Znojemsko, konkrétněji oblast kolem obce Jaroslavice. Zde byl založen velký Zámecký (Jaroslavický) rybník, zrekonstruován koncem 16. stol., s výměrou cca 250 ha. Pro svou velikost byl rybník rozdělen na dva menší rybníky – Jaroslavický dolní s dnešní výměrou 188 ha a Jaroslavický horní s dnešní výměrou 61 ha.

Stejně tak jako v jižních Čechách, tak i na Jižní Moravě lze 15. a 16. století označit za zlatou éru rybníkářství, neboť v 17. století nastalo rušení rybníků a ani znovuobnovení řady rybníků ve 20. století již nevrátilo rybníkářskému řemeslu jeho zašlou slávu. Celou rybníkářskou historii jižní Moravy poznamenává, i současně aktuální a přetrvávající, nedostatek vody pro zásobování vybudovaných rybníků a rybničních soustav. V hydrologicky deficitních podmínkách jižní Moravy je třeba dělat taková opatření, abychom vodu v krajině co nejvíce zadržovali a odpovědně s ní nakládali.